Materiały konferencyjne SEP 1993 - tom 2

Ludyrk Trdvnićek, Josef Holećko Ćesko-Polskż Seismologickż Informaćni V Hranićni Oblasti 1. Yyznain a aktuśknost reśeni Otresoyć jevy, v terminologii "wslrąsy", tj. zachvevy, patn mezi anomalni a zdvaznć geomechanickć jevy. sou beźnym pruvodnim jevem pn homickó ćinnosti v mistech s predispozici k dułnfm otresum, jsou nahlym projevem dynamickeho uvolneni pruynć energie kumulovane v hominovćm masivu. Dulni otresy svou intenzitou pusobi mnohdy destruktivne na stabililu dulnich del, ohroyuji bezpecnost dulmch pracovniku, ale pusobi rovney negativne i na povrch (yivotni prostredO, na stabililu povrchovźch objektu. na psychiku obyvatelstva. To zejmena v pn^padech, kdy je exploatace uhlenych sloji v otfesovźch oblasłech vedena bez- prostfedne pod rajony mestskzch aglomeraci, charakteristickzch yysokzm zalidnenim i mnoystYim bytovzch a prumyslovźch objektu. Ochrana povrchu v dusledku vzniku intenzivnich jevu je zde bezesporu aktualni a musi bzt reśena v soućinnosti dołu s urednimi mestskzmi orgśny. Kodlivost pusobeni otresu na powch neni v nasi a polskę ćasti spolećnć homoslezske panve stejnd. Zatfmco v polskę republice były zaznamenany zśznamenany zśvaynć katastrofalni projevy duInich otresu na povrchu, v nasi aglomeraci m&t Karvina, Orlova, Havirov jsou kromć ojedinćlych pokozeni budov aktualni zejmćna psychicke pocity ohroeni v hlśeni obyvatelstva tśchto mćst. Rozdflnś pusobnost otresu na povrch spociva nejen v nesrovnatelnć intenzitć a vźi teyby (pn meni ćetnosti energeticky srovnatelnźch silnźch otresu u nas), ale i v tom, ye u nśs se ołiniska otresu nevyskytuji bezprostredne pod mćstskou zśstavbou. Nicmene pri budoucim dobźvdni mestskzch ohradniku toto nebezpeci hrozi a mćla by mu bźt venovana predem patrićnd pozomost. Prestoye v nai cśsti homoslezskć pśnve neni kodlivost otresu a ochrana powch u zdaleka tak aktuślni, i zde są zridka yyskytuji energeticky silnć jevy radove 10 - 10^ J a jsou pocitovany (^yvatelstvem ve mćstech OrlovA, KarvinA, Havirov (pri Sekcja III 45