Materiały konferencyjne SEP 1993 - tom 2

Szkoła Eksploatacji Podziemnej '93 4. Hodnoceni seismockźch ućinku diilnich ot^esii na povrch Pro posuzoYŚni seismickzch ućinku otresu v danć obłasti je nutno mit dostatek pozorvanźch udaju, t.j. makroseismikcźch pozorovśni, resp. tidaju ze seismografu insta- lovanzch na sledovanźch objektech. Pri nedostaćujfcim poctu makroseismickźch ódaju, obtiynosti a nśrocnosti jejich sberu, dśle pn omezenźch moynostech vybavit vżznamnć ći z^jmoYĆ objekty mobilnimi seismogarfy, pouyivaji se pro posuzovdni data seismolo- gickźch pozoroYŚni ze siti trvale instalovanzch v danć oblasti. Seismicke ućinky dułnich otresu se pak stanovi z parametru seismologicky registrovanźch jevu a ze zjistenk:h vazeb s makroseismickzmi projevy. Metodika ocenovani eismickzch ućinku jednotlivźch otresu je zaloyena na zjiśtćni maximślnich hodnot zrychlenf nebo rychlosti kmitśni na sanoviśtfch seismologickć site, s ndslednźm sestavenim %izoseist% v danć oblasti pro kaydź intenzivni otresovź jev V zajmoYĆm obdobi. Tato metodika je polskzmi seimology pouyfvana (napr. 6, 10), bere navic v uvahu litologickou promenlivost pnpovrchovźch vrestev v zśjmovćm uzemi. Z preYlśdajłCifrekyence vlnenf a litologickćho p-ofilu v miste objektu jsou urćovdny koeficienty amplifikace, kterć ud^vaji zesflenf ći zeslabeni amplitud seismickzch vln v danćm miste na povrchu oproti umistera' objektu pnmo na skalnim podkładu. Metodika DPB pRi ocenovśni seismickzch ućinku otresovźch jevu na povrch vyyivń pnmo zjłstenźch hodnot rychlosti kmitani na povrchovzch seismologickzch stanoviśtich seismickćho polygonu, bez pocetni korekce na pnpovrchovou vrstvu. Konfrontace obou metodik oceńovśnf seismickzch ućinku pro stejnou pfihranićm oblast ćeskou i polskou V o stranou je dohodnuta po zpracovani poskytnutzch podkładu. Pnkład zpracovśni izolinii rychlosti kmi t ^i (mm.s"^) v karvinskć ćśsti OKR pro seismickć jevy 1.7.91 >30.06.92 je na obr. 5. Zaver z provedenć analźzy seismicity hranicni oblasti ve spoluprści s polskzmi seismology, V nśvaznosti na predchozf prace [7], vyplźvajf pro realizaci seismologickeho informaćnflio systćmu tyto poznatky: a) za intenzivni otresovć jevy z hlediska seismickzch ucinku na pvrch Ize povayovat zśchvevy a dulni otresy od energie 10^ J. Tato zjiśtend hranice energeticka, jako zśklad pro posuzovśni seismickzch ućinku, mś svć zduvodnem ve zjiśtem, ye hodnoty zrychlenf pn tćlo energii v epicentru (cca 30 mm. s"^) jsou na prahu yjemu citlivźch lidi uvnitr budov. Tato hodnota zhruba odpovida 3. stupni intenzity Sekcja III 53